Sbor dobrovolných hasičů v Žulové 100 let historických (1879 – 1979)

Počátky hasičstva žulovského (1)

Hasičský sbor se stal velmi důležitou složkou. Dříve nařízená protipožární opatření jako požární žebříky, háky a vědra, která byla často vyrobena z plachtoviny, již nestačila držet krok s technickým pokrokem a rozvojem regionu. Nová hasicí zařízení, stříkačky, vysunovací žebříky atd. vyžadovala školení obsluhy. Dobrovolný hasičský sbor byl v Žulové založen v roce 1879 jako jeden z prvních na Jesenicku. V roce 1880 sbor vlastnil první hasičskou stříkačku a v roce 1890 i zlepšenou parní. Obě byly při akci tažené koňským spřežením. Brzy prokázaly svou „zkoušku ohněm“ když 4. září 1891 vypukl zničující požár v horní části města na Josefském náměstí. Pouze za pomoci 26 sborů z okolí, také z Jeseníku a Nisy, se podařilo po velké námaze zachránit ostatní části města před požárem.

Poválečné období – vznik hasičského sboru českého (2)

1945

Sbor dobrovolných hasičů v Žulové byl do roku 1945 jen německý. V měsíci září 1945 byl založen za přítomnosti 15 Čechů, přistěhovalých z vnitrozemí, český sbor dobrovolných hasičů. Starostou zvolen Silver Dohnal (resp. fin. stráže), místostarostou Antonín Surý (hostinský), velitelem Miroslav Matůšů, jednatelem Antonín Kubový, pokladníkem Stanislav Fulík, vzdělavatelem řídící učitel Rudolf Chrastina, strojmistr Karel Vyskočil, strojník Ladislav Křížek. V červnu 1945 velel br. Miroslav Matůšů ještě německému hasičskému sboru, aby byl majetek po Němcích zachráněn. Všichni ti, kteří zakládali ve zdejší obci český hasičský sbor, dali do pokladny dobrovolný příspěvek jako zakládající fond. V roce 1945 bylo provedeno celkem 5 cvičení. Oheň vypukl na Pomezí, kde hořel les.

1946

V roce 1946 byl sbor rozšířen o další členy. Velitelem byli bratr Emil Michenka a bratr Fréd Ruberl, pokladníkem bratr Josef Opršal, jednatelem bratr Jiří Doubrava. Zakoupeno 20 nových stejnokrojů za 20 000,- Kčs.

1948

V roce 1948 byl starostou jen krátkou dobu Antonín Surý (hostinský). Po něm starostou František Novák a místostarostou Antonín Jehlička. V tomto roce byl sbor rozšířen o několik dalších členů. Hasičský sbor v Žulové pracoval od založení celkem dobře. Činnost hasičů jest nám vzorem. Pomáhají bližnímu obětavě a s láskou. Mají heslo „Na pomoc“. Hasičský sbor žulovský se snažil zasáhnouti při každém požárů. V létě v červnu 1948 bylo na hřišti u Sokolovny uspořádáno okrskové hasičské cvičení, které se velmi pěkně zdařilo.

1949

V dubnu 1949 zvolen velitelem Leoš Slámka. Z peněz hasičského sboru zakoupeno auto za 65.000,- Kčs. 3 díly B hadic, 2 minimaxy, 12 párů gumových bot z peněz MNV. Pravidelné cvičení 2krát týdně. Nejvíce cvičení na celém okrese.

1950

6. srpna 1950 konal se v Žulové okresní hasičský sjezd, při němž byla hasičskému sboru předána nová hasičská zbrojnice, předání provedl MNV Žulová. Zbrojnici zřídili svépomocí členové hasičského sboru za částečné pomoci silniční správy. Prapor, pořízený hasičským sborem a vyšitý Čsl. svazem žen, byl vysvěcen v den slavnosti a předán hasičskému sboru.  Hasičský sbor měl 23 členů činných a 23 členů přispívajících. Roku 1950 byl sbor šestkrát volán k požárům. Brigádami uvedl sbor do pořádku na 80% sál bývalého skorošického kina (nad kamenickou školou) pro divadelní představení.

1951 – 1960 (3)

Žulovští požárníci jsou od r. 1945 v neustálé činnosti. Jejich práce není sice na venek příliš okázalá, není však jistě třeba vysvětlovat její prospěšnost celku. Jejich zbrojnice byla původně v místě nynější školní dílny, mezi školou a domem č. 142. Pro velké úkoly požárníků byla prostorem brzy nevyhovující, a proto byla r. 1950 přemístěna do garáží v domě č. 185, kde je dosud. Prostor garáží si požárníci svépomoci upravili na garáž pro hasičský vůz a na klubovnu. V r. 1949 zakoupili požárníci z vlastních prostředků starší vůz. Tento vůz motoricky nevyhovoval a byl často opravován. Pohotovost požárníků závisela přirozeně na spolehlivosti vozu a ta nebyla dobrá. Ke zlepšení došlo r. 1958, kdy byl pro Žulovou přidělen nový hasičský vůz se vším potřebným vybavením (Žulovský sbor získal tento vůz po velkých bojích se sborem Javorník). U příležitosti předání tohoto vozu byla uspořádána před zbrojnicí slavnost a odpoledne veřejné cvičení za účasti četných okolních sborů a mnoho přihlížejících diváků. V červenci 1959 zemřel neočekávaně na srdeční infarkt při brigádnické práci na školní dílně dobrý požárník a oblíbený člověk Alex Fedor (34 let). Svému členu uspořádali požárníci čestný pohřeb. Rozloučení se zesnulým se konalo před zbrojnicí za účasti zástupů občanů Žulové a z okolí. Velitelem sboru v letech 1950 – 1959 byl s. Leoš Slámka, od r. 1959 Helmut Pohl. Ve funkci předsedy se vystřídali s. Bedřich Dalecký, Antonín Jehlička a František Novák.

1961

7.10.1961 dopoledne vyhořela stodola u č.p. 30 na náměstí. Požár založilo pětileté dítě. Ačkoliv sbor požárníků byl ihned v pohotovosti, nemohl zabránit úplnému vyhoření. Dítě před uhořením zachránil člen veřejné bezpečnosti s. Komenda.

1964

Odbočka má 80 členů a 16 chlapců. Měla 12 schůzí výborových a 4 členské. Počet výcvikových hodin: 56. Vlastní akce: 2. Jinak byla účastna na okrskovém cvičení v Černé Vodě, na 1. a 9. Máje a na 4 pohřbech svých členů. Členové odpracovali celkem 1160 brigádnických hodin, z toho 126 na vlastních akcích. Počet zásahů a pohotovostí: 14 v Žulové, na Starosti: 0. Pomáhali při požárech 4 budov, 4 lesních a 2 jiných. Požáry zapříčinili: ve 2 případech děti, ve 2 případech vadné komíny. Před 1. Májem vyčistili ulice splachováním. Prevence: 1 přednáška, vylepování varovných plakátů, rozhlasové relace. Je samozřejmostí, že byla prováděna i výchova, jednak teoretickým školením, jednak praktickým cvičením. Obdivuhodná je připravenost k zásahům. Technické vybavení je dobré, ale nová, přiměřená garáž je velmi potřebná. Období prevence – hasičský sbor po normalizaci (2)

1972

Místní jednotka měla v roce 1972 činných členů 24, ovšem dvě třetiny těchto členů pracuje mimo obec, takže v denní dobu nejsou při požáru. Přispívajících členů je 58, z toho 3 ženy. Celkem tedy 82 členů. V tomto roce přistoupilo 10 členů – většinou mladých, odhlášení 2 členi. Aby se mohly plnit všechny akce, bylo provedeno 13 výborových schůzí, 1 členská schůze. V roce 1972 bylo provedeno 8 teoretických školení za účasti 90 členů, 25 praktických cvičení, 1 námětové cvičení. Okrskové soutěže, která se konala ve Skorošicích, se Žulová nezúčastnila. Požární sbor zasahoval u 8 požárů. 3 požáry v Žulové – velký dřevník u OU Žulová, kde byla ohrožena celá škola, dřevník a les ve Starosti. Většina požárů byla zapříčiněna žhavým popelem. Prevence: prohlídek bylo provedeno 170 v obytných budovách, 28 v malých provozovnách a 6 v zemědělských závodech. Mimo to několik přednášek. Dále byly provedeny 3 relace v místním rozhlase. Technické vybavení pro požárníky střediskové obce je minimální.

1976

V uplynulém období bylo provedeno 15 praktických výcviků, 2 námětová cvičení. Bylo odpracováno na údržbě vodních zdrojů 48 hod., 180 hod. na zbrojnici, 634 hod. na akci „Z“, údržba techniky 114 hod., na sušákách hadic 130 hod., údržba výstroje 204 hod., zemědělské brigády 118 hod., školení pracovníků v zemědělství 4×, školení v průmyslu 2x, politicko-organizační příprava 2x. Bylo odezváno 3700 kg šrotu železného a 712 hod., převážně nočních, bylo odpracováno na záchranných akcích. Účast na všech alcích je velmi nízká – 10% (omlouvá to vysoké stáří většiny členů).

1977

Začátkem srpna 1977 nastala v naší obci povodňová situace. Národní výbor byl nucen vyhlásit pohotovost u všech požárních sborů v rámci obce. V srpnu pracovali výjezdové skupiny u 3 povodní za účasti 24 požárníků a u 2 požárů za účasti 36 požárníků. Na záchranných akcích bylo odpracováno 412 hodin a to převážně nočních. Za této mimořádné situace vznikla vysoká morální

i lidská soudržnost členů, kteří bez ohledu na déšť, těžké podmínky, pomáhaly odstraňovat vzniklé škody přívalem vod. Všem, kteří se na těchto pracích podíleli, bylo vysloveno poděkování.

1978

Bylo získáno 6 nových členů, organizace má tedy 79 členů. Několik členů se odstěhovalo, 2 zemřeli a několik členů bylo za soustavné neplnění základních povinností vyškrtnuto. Podle plánu práce bylo provedeno 213 prohlídek obytných domů a 23 drobných provozoven. V rámci „Týdne požární prevence“ byla mimo preventivních prohlídek zajištěna relace v místním rozhlase. Na úseku školení, výcviku a odborné přípravy bylo provedeno: 32 ideově výchovných přednášek, 23 školení výcvikových, 7 praktických cvičení, 6 námětových cvičení. Socialistický závazek k 30. výročí Února zněl odpracovat 960 brigádnických hodin, ve skutečnosti bylo odpracováno 2518 brigádnických hodin. Ve sběru železného šrotu na závazek 3000kg bylo dodáno 8000kg. V zemědělství se mělo odpracovat 80 brigádnických hodin, bylo odpracováno 93 hodin.

1979

Požárnická organizace má 67 členů, z toho 32 starších 60 let. Hlavním úkolem je chránit naši ekonomiku před požáry a neustále zvyšovat preventivně výchovnou činnost, jak to ukládají vyšší svazové orgány, ale i jak to uložila výroční členská schůze. Byly ve všech domech a drobných provozovnách preventivní prohlídky, při kterých odpracovali požárníci 180 hodin. Ve spolupráci s vedením ZDŠ a OU ČMPK bylo provedeno 9 přednášek a besed ve všech třídách.

(1) Překlad z knihy Friedeberg vydané německými rodáky v roce 1974. Zdroj: Karel Heide (2) Datované zápisy z kroniky města Žulová, neupravený přepis. Zdroj: Státní okresní archiv Jeseník (3) Od roku 1951 do roku 1960 kronika města nevedena, uveden pouze shrnující zápis

Zdroj fotografií: SOkA Jeseník